#use wml::debian::template title="Verze Debianu" #include "$(ENGLISHDIR)/releases/info" #use wml::debian::translation-check translation="84ca2bf484c253718b61ee4deff8b94f3a2088fd" maintainer="Miroslav Kure"

Debian vždy aktivně udržuje alespoň tři verze: stabilní (stable), testovací (testing) a nestabilní (unstable).

stabilní (stable)

Stabilní verze je nejnovější oficiálně vydanou distribucí Debianu.

Jedná se o produkční verzi, kterou doporučujeme používat na prvním místě.

Současnou stabilní verzí distribuce Debian je verze <:=substr '', 0, 2:> s kódovým označením . " "" "Byla vydána ." /> " "" "Byla původně vydána jako verze , její nejnovější verze byla vydána ." />

testovací (testing)

Testovací verze obsahuje balíčky, které zatím nebyly přijaty do stabilní verze a stále na přijetí čekají. Hlavní výhodou užívání této distribuce je to, že obsahuje poněkud aktuálnější verze software.

Více informací o tom co znamená testovací a jak se z něj stává stabilní, naleznete v často kladených dotazech (Debian FAQ).

Současná testovací distribuce se nazývá .

nestabilní (unstable)

Verze s označením nestabilní je ta, ve které dochází k aktivnímu vývoji Debianu. Tuto distribuci provozují v zásadě vývojáři a dobrodruzi, kteří rádi žijí na samé hranici (jak nejčerstvějšího software, tak také nejnovějších a neočekávaných problémů).

Nestabilní verze je známa pod kódovým označením sid.

Přehled verzí

Webové stránky zastaralých distribucí Debianu jsou uchovávány v původním stavu, ovšem distribuce samotné se nalézají pouze v odděleném archivu.

Pro vysvětlení toho, odkud pocházejí všechna ta kódová označení, se podívejte do často kladených otázek (Debian FAQ).

Integrita dat v distribuci

Integrita dat je zaručena digitálně podepsaným souborem Release (tj. Vydání). Aby byla zaručena autentičnost všech souborů v distribuci, jsou do souboru Release uloženy kontrolní součty všech souborů Packages, takže máte jistotu, které soubory do vydání patří, a které ne.

Digitální podpisy tohoto souboru jsou uloženy v souboru Release.gpg. Při podepisování je použit aktuální klíč pro podepisování archivu. Stabilní a předchozí stabilní verze jsou navíc ještě podepsány offline klíčem speciálně vytvořeným pro dané vydání členem Stable Release Teamu.